Sirupování I.

Co jsem dělala, když jsem sem měsíc nic nenapsala? Jednoduchá odpověď -- zkoušky a sirupy, sirupy a zkoušky. Narozdíl od učení na zkoušky jsou bylinkové sirupy mojí srdeční záležitostí. Začne to prvními rozkvetlými bezy. Hned po nich přijde období lipové. Když jsou lípy pryč, nebo když se špatně vyluhují, přijde na řadu máta a meduňka z balkónu. Teď jsem zrovna na konci lipového období a protože výrobu sirupů fakt miluju, budete muset snést i záplavu psudouměleckých fotek, mezi nimiž při troše štěstí najdete pár užitečných ulepených receptů a rad.

Vezměte si takový bezový sirup. Ozkoušených receptů najdeme na Internetu i mezi lidmi spousty. Pěknou sbírčičku receptů najdete třeba tady. Tolik možností a co teď s tím? Mám pro vás fajn zprávu: znamená to jediné - ať to uděláte jakkoliv, bude to dobré!

Lípa srdčitá na rezavé chloupky na rubu listu.

Takže jak na to? Sirupování má dvě fáze. První je sběr květů a luhování, druhá samotné sirupování, na které si musíme vyhradit čas druhý den.

Dnes si probereme jen fázi první

Bylinkový výluh

V případě bezového a lipového sirupu začneme tím, že si nasbíráme květy. Na bezový sirup si jich nasbíráme hodně, protože příliš bezový sirup neexistuje. Na lipový sirup si jich nasbíráme ještě víc, protože lípa si nepředá aroma tak hezky, jako bez. Bezové květy sbíráme před plným rozvinutím - takže jen ty, které neopadávají a mají nejaká poupata. Lipové květy jsou lepší plně rozkvětlé a voňavé, ale nesmí ještě opadávat. Lípa se vyskytuje ve dvou provedeních - srdčitá (malolistá) a velkolistá. Lípu srdčitou poznáte podle rezavých chloupků na rubu listu, lípa velkolistá má chloupku bílé. Protože obě lípy fungují stejně, je vám tato informace docela na prd. Akorát lípa srdčitá kvete později, než velkolistá, takže pokud potkáte odkvetlou lípu s bílými chloupky, tak víte, že ještě není vše ztraceno. Případně tím můžete oblbovat skautky.

Doma květy ostříháme od stopek, protože tak se nejlépe zbavíme hmyzáků a dalších věcí, které jako hmyz vypadají. Neměly by se umývat, aby neztratily aroma, ale pražským a ostravským lehké propláchnutí tekoucí vodou myslím prospěje.

Pokud luhujeme listí, je to ještě jednodušší. Není ho potřeba tolik (zvlášť v případě máty) a stačí ho trochu natrhat, případně rozdrtit, aby se listy porušily a pustily šťávu.
Květy zalijeme vodou (vystydlá převařená ideálně, ale jde to i s nepřevařenou), ale jen tak, aby byly ponořené. Orientačně mi to vychází asi litr vody na 100g bezového květu, nebo 150g lipového.

Do toho nakrájíme citron na plátky (bio citrón i s kůrou, chemicky ošetřený od kůry okrájíme). Když nemáme citrón, dáme tam trochu kyseliny citronové. Nálev zakryjeme proti hmyzákům a necháme louhovat 24 hodin, nebo jen do druhého dne, podle toho, jak to vyjde.

Někteří ještě doporučují květy s citrónem občas promačkat. Není to špatný nápad, obzvlášť pokud se vám nelíbí nahnědlé zoxidované květy na povrchu, ale žádný zázračný elixír vám to z výluhu neudělá, takže to klidně můžete nechat ležet bez povšimnutí.

...a tomu se budu věnovat zase zítra.